K tématu meditace jsem se dostala poprvé v roce 2007, když jsem v Sydney studovala roční program Advanced Diploma of Yoga Teacher Training. Předmět meditace byl součástí našeho kurikula, ale já jsem v něm velmi selhávala. Koncentrační, vizualizační i kontemplační techniky jsem špatně zvládala, jelikož má mysl stále někam odbíhala a tělo ve strnulém sedu bolelo. Lámala jsem už nad sebou hůl, ale naštěstí jsem se na výpravě do buše seznámila s panem Timem Mitchellem, učitelem védské meditace. Tim působil velmi svěže a mladě a vyprávěl o tom, jak se vždy na meditaci těší, jelikož se krásně usadí na gauči a odpočine si. To znělo lákavě! Po návratu do Sydney jsem šla obratem do jeho kurzu a zažila na vlastní kůži, že meditace skutečně může být snadná a příjemná.

Dál už to šlo jako na drátkách. Po dvou letech v Austrálii jsem se vrátila do Prahy zpět do korporátu, který jsem předtím za účelem studia v Sydney opustila. Tentokrát už ale jen na částečný úvazek, v advokátní kanceláři jsem pracovala přes den, jako lektorka jógy po večerech. Vlastní meditační praxi jsem už neopustila. Tělo jsem měla odpočinutější, mysl jasnější, emoce méně připoutané, schopnost rozhodování byla snazší, lépe jsem oddělovala zrno od plev.

Měla jsem chuť posílat své studenty jógy na kurzy védské meditace, ale nebylo ke komu. V naší zemi tehdy žádný učitel nebyl. Nejbližší působili v Londýně. Zavolala jsem tedy Timovi, zda by přijel. Divil se, kam že do dáli na opačnou polokouli ho zvu, nicméně dorazil. Psal se podzim 2009. Za šest týdnů přibylo v Praze na pět desítek meditujících. Marketing jsme nedělali žádný, lidé si o meditaci říkali mezi sebou navzájem a posílali své manžely, manželky, kolegy, babičky, kamarády a dospívající děti.

Tim jezdil do Čech většinou dvakrát ročně vždy na několik týdnů, já jsem vše organizovala a tlumočila. Postupně jsem se od něj začala učit, jak védskou meditaci předávat. Výcvik jsem dělala tradičním způsobem ústní tradice po dobu několika let. V prosinci 2014 jsem prošla „očistcem budoucích učitelů“, speciální pokročilou praxí, která trvá 10 hodin denně po dobu dvou týdnů. Účelem tohoto procesu je obrátit adepta naruby, vyklepat a poté otočit zpět lícem navrch, v očištěnější podobě .

Lednu 2015 jsem složila závěrečné učitelské zkoušky a s vděkem Timovi, že mě celým procesem provedl, jsem se jako první v naší zemi pustila do výuky védské meditace v češtině. Tak činím od té doby, s menší pauzou po porodu našeho syna.

Korporát jsem cestou odložila. I přes počáteční strach, jak to bez stálého zaměstnání Na Příkopech zvládnu, jsem se vydala cestou samostatnosti a svobody. Kromě kurzů védské meditace jsem se zaměřila na výuku jemné jógy a jógy pro těhotné, absolvovala jsem dvouletý výcvik na dulu a doprovázela ženy k porodu.

V současné době máme malé dítě, a tak se ze svých aktivit věnuji převážně výuce védské meditace. Ráda též přednáším na témata s meditací spojená, především o nezbytné rovnováze aktivity a odpočinku.

Předávat védskou meditaci mi dělá velkou radost. Za deset let pořádání meditačních kurzů jsem měla tu čest být svědkem překrásných příběhů, za což jsem velmi vděčná.